Po delší pauze se Táborníci z Valmezu vydali v létě někam. Nebyl to sice klasický tábor, ale něco tomu podobné. Bylo nás jen pár. Ale o to větší to byl pro všechny zážitek. Tábor probíhal ve stylu kdysi známé televizní soutěže Pevnost Boyard. Naše dvě skupiny měly své paklíče (Marťu a Danču). Samozřejmě zde muselo být hádání hádanek u Otce Fura (Eda) a nechyběli ani strážci pokladu (Honza, Tomy). Vařili nám hned 2 kuchaři, kteří se nebáli s námi i soutěžit (Zdeňa a Alfy). A nad námi všemi tyčil ten nejvyšší,Henry.
A co se tedy dělo? Krom bludiště, hledání klíčů, hádání hádanek jsme si třeba krom jiného zastříleli ze vzduchovky, nebo si udělali výlet a navštívili Trosky. Počasí nám hold nevyšlo, proto v náhradním programu byl i táborák v krbu, či ping-pongový turnaj. Vše jsme zakončili hledáním poslední indicie a ta nás zavedla k pokladu. Jenže co dělat se zlatem? Proto jsme ho radši vyměnili za sladkosti a tak cesta domů se nám ani nezdála tak dlouhá. Prostě krásný týden a básnička od Marti a Danči mluví za vše:
Táborová
Na táboře je nás mrtě každý máme ten svůj tým, mokro sice máme v botě, ale poklad chceme mít.Služby nás tu nebaví, nádobí je strašně moc. Ale vedoucí nás pobaví a přijdou nám i na pomocMarťa s Dančou jsou ty nej, krásné, chytré, dokonalé, desítku jim vždycky dej a ony na tě budou milé.Henry s malou pomocí, zvládá všechny vedoucí. My ho pěkně posloucháme a dopustit na něj nedáme.Všechny možné zvířata Eda ty rád loví, draky, myši, liščata a pak se blbě vsází. Bobeš pije náš čaj rád, |
Tomy je náš kamarád, každý tady ho má rád. Matýskovi jelení lůj půjčil a taky se s ním rozloučil Říkají mu Pěník, ale on je vlastně Jeník. Rád má nejen svoje dřevo, ale také každé pěkné slovo.Zdeňa, to je chlap jak hora, v kuchyni se osvědčí, ke sporáku značky Mora Alda rychle přiskočí.Jídlo skvělé dostáváme, dáváme si každý den. Dobře si na něm pochutnáme, a pak vyběhneme ven.7 dní mi tu byli, pili jsme tu každý den, pitný režim dodrželi a někdy ani nešli ven. Kovárnu my vystřídáme, |