Tentokráte se naši toulaví Delfíni usídlili přes víkend v jednom pěkném srubu na Mikulůvce. Šlo o to se dostat zase někam jinam, omrknout okolí, vyzkoušet si pár dovedností a samozřejmě kromě běhání po lese se vařilo na ohni.
Doprovázeli nás i dva místní usedlíci, kteří nám ten okolní kraj ukázali v celkem širokém a dlouhém záběru.
Po sobotním přesoleném gulášku (delfíni mají rádi slanou vodu) jsme vyrazili asi na 5 hodinovou túru, s páru přestávkami na doplnění tekutin a sil. Bylo vidět, že se přes zimu moc nenašlapalo a po této akci byla většina osazenstva jak leklé ryby. No, tak jsme začali plnit první polovinu akce 100 jarních kilometrů. Večer už jsme byli tak schopni hodit pár špízů na oheň, pojíst a padnout do pelechů.
Ráno po vydatné snídani a náročném úklidu srubu do původního stavu, čekalo malé delfíny další překvapení v podobě pokračování plnění druhé poloviny nějakých jarních kilásků. Prostě páteční, teď zpáteční cestu jsme si dali pro změnu pešky. Ono to není nějak obzvlášť dlouhá cesta, ale teď se zdálo, že šlapeme celou věčnost. Naštěstí do zdárného konce.
Takže ke shrnutí akce je, že jsme poznali nové místo, kam se dá jezdit (max tak jednou ročně
jelikož starousedlíci nejsou až tak zvyklí na takový šrumec a mají rádi svůj klid) a pořádně se prošli (stovku jsme stejně nakonec nedali, přiblížili jsme se k ní maximálně tím časem), ale šlo o to hlavně vypadnout někam ven do přírody, což se nám maximálně povedlo a doufám, že v co nejbližší době se všichni opět sejdeme pořádně odpočatí na další akci.
